Proč se provádějí výchozí revize?
Elektrické instalace jako celek obecně nejsou výrobkem, na který se vztahuje zákon č. 22/1977 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Jsou sestaveny z řady výrobků, a přestože ty všechny by měly vyhovovat z hlediska bezpečnosti, nemusí být elektrická instalace z těchto výrobků sestavená zcela bezpečná.
Proč může být elektrická instalace nebezpečná?
- Elektrické předměty jsou chybně zvoleny,
- montáž není řádně provedena,
- ale především, což je prvotní - prováděcí projekt je nedostatečný.
Rozdělení závad zjištěných při revizích
- formální závady (např. formální nedostatky v projektu),
- technické nedostatky (není zajištěna selektivita jištění),
- bezpečnostní závady (nesprávně přiřazené jištění),
- bezpečnostní závady bezprostředně ohrožující (živé části přístupné dotyku laické veřejnosti).
Opatření proti zjištěným nedostatkům
- odstranění nedostatků musí zajistit
- u výchozí revize dodavatel,
- u pravidelné revize provozovatel. - revizní technik provádí opatření k okamžitému odstranění nebezpečí
- pouze u závady bezprostředně ohrožující - u ostatních závad revizní technik předává provozovateli elektrického zařízení zprávu o revizi.
Co je účelem zprávy o pravidelné revizi?
- Podat provozovateli elektrického zařízení srozumitelnou informaci o stavu jeho elektrického zařízení (instalace) a doporučit mu kroky k odstranění závad a zlepšení stavu především z hlediska bezpečnosti.
- Provozovatele je však nutné důrazně upozornit na závady ohrožující bezpečnost.
Je možné připustit závady u výchozí revize?
- U výchozí revize je třeba, aby se zařízení uvádělo do provozu v podstatě bez závady.
- Výjimečně se připouští odstranění drobných závad, které neohrožují bezpečnost, do určitého stanoveného termínu.
Kdo má odpovědnost za zařízení a instalaci?
- Za stav majetku má odpovědnost v podstatě ten, kdo jej spravuje. K tomu přistupuje odpovědnost zaměstnavatele za své zaměstnance.
- Proto se musí jednak majitel a potom také zaměstnavatel starat o stav svého nebo jemu svěřeného majetku a tedy i o stav elektrického zařízení.
Kdo provádí revize elektrických zařízení?
- Osoba k provádění revizí kvalifikovaná, tj. v České republice revizní technik.
Co se vlastně podle ČSN 33 2000-6 reviduje?
- Norma platí pro revize elektrických instalací, tj. sestav vzájemně spojených elektrických předmětů, které mají koordinované charakteristiky, sloužící k plnění jednoho nebo několika určených úkolů.
- Norma neplatí pro revize připojených elektrických zařízení.
- Ověřuje a kontroluje se pouze to, co souvisí s bezpečností elektrické instalace a s nebezpečími, která mohou být s používáním elektrické instalace spojena.
Jaká bezpečnost se podle ČSN 33 2000-6 ověřuje?
- Ověřuje a kontroluje se pouze to, co souvisí s bezpečností elektrické instalace a s nebezpečími, která mohou být s používáním elektrické instalace spojena.
- Nekontroluje se bezpečnost napájených zařízení.
Co to znamená?
- Sleduje se především elektrická bezpečnost, tj. zda neexistuje nebezpečí ohrožení (lidí, zvířat, majetku) el. proudem nebo napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny (zahrnuje i požární nebezpečí).
- Nekontroluje se bezpečnost z hlediska nebezpečí vyvolaných chybnou funkcí zařízení. (Tato nebezpečí se sledují a eliminují podle jiných předpisů.)
Z čeho revize elektrické instalace sestává?
- Z prohlídky a zkoušení
Řazení zkoušek z hlediska bezpečnosti
- je třeba ověřit především spojitost ochranných vodičů,
- izolační stav elektrické instalace,
- pokud se někde používá ochrana elektrickým oddělením, nebo pomocí obvodů SELV a PELV, je třeba ověřit i tyto způsoby ochrany
- dále pak (pokud se uplatňuje) ověřuje se ochrana izolovaným okolím měřením izolačního odporu podlahy a stěn
- ochrana samočinným odpojením
- funkční zkoušky – spínání, řízení, blokování přístrojů, pokud je uplatněno; přezkoušení funkce ochranných přístrojů, pokud je proveditelné
- úbytek napětí– může se změřit pro určité zapnuté spotřebiče a z toho se může odvodit pro plný předpokládaný výkon.
- Otázkou je, zda minimální hodnoty izolačního odporu uvedené v normě zaručují, že izolace je naprosto v pořádku. Ve skutečnosti ani tyto hodnoty bezvadný stav izolace nezaručují. Ve většině případů totiž měřicí rozsah přístroje ani nestačí na to, aby ukázal skutečnou hodnotu izolačního odporu. U nových instalací je dnes již možno předpokládat, že hodnota jejich izolačního odporu se bude (za studeného stavu a v suchých prostorech) pohybovat řádově v giga ohmech.
- Na druhé straně izolace v určitém prostředí nemusí předepsaným požadavkům odpovídat. Proto jsou v národní poznámce (v příloze C článek61.3.3) takové případy uvedeny (např. instalace v pivovarech, barvírnách, koželužnách apod.), spolu s podmínkami, které při provozu takových instalací musí být splněny. Takovým opatřením je např.. provedení instalace jako sítě IT s hlídáním izolačního stavu, nebo s uplatněním citlivých proudových chráničů.
- Třetí řešenou otázkou je měření izolace v instalacích s přepěťovými ochranami (měří se nižším napětím, např. 250V místo 500V).
Ochrana automatickým odpojením
K uvedeným podmínkám se vztahují:
- měření impedance smyčky(61.3.6.1),
- měření odporu zemniče (61.3.6.2).
Impedance smyčky Zs v síti TN musí (jak vyplývá ze základního vzorce v 411.5.4 ČSN 33 2000-4-41:2000) během poruchy vyhovovat této nerovnosti:
Zs = Uo / Ia
respektive
Zsm = Uo / 1,5 . Ia
Rozdělení závad zjištěných při revizi:
- Závady bezprostředně ohrožující
Tedy ty závady, které bezprostředně ohrožují bezpečnost provozu elektrického zařízení a jeho obsluhu a provoz úrazem elektrickým proudem, požárem nebo havárií.
Také existovala jedna teorie, která říkala, že musí být minimálně dvě indície, z nichž každá může způsobit bezprostřední ohrožení sama o sobě.
Jen pro příklad: Poškozená živá část a nechráněná neživá část v prostorách mokrých.
- Závady ohrožující
Tedy ty závady, které sice ohrožují bezpečnost provozu elektrického zařízení, ale lze zvláštními opatřeními toto nebezpečí minimalizovat nebo odložit. Viz podobná teorie jako v předchozím textu, jen postačuje pouze jedna indície bezprostředně ohrožující.
- Závady neohrožující
Takové závady, které sice odporují příslušným požadavkům norem i předpisů, ale jejich vliv na bezpečnost není bezprostřední. Patří sem závady spíše formálního charakteru.
- Kombinace závad podle oddílu A, B a C
Závady, které ve svém souhrnu zvyšují ve výsledku svoji nebezpečnost, ač samy o sobě nepatří mezi závady kategorie A či B, či dokonce C.