Proč se provádějí revize

Proč se provádějí výchozí revize?
Elektrické instalace jako celek obecně nejsou výrobkem, na který se vztahuje zákon č. 22/1977 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Jsou sestaveny z řady výrobků, a přestože ty všechny by měly vyhovovat z hlediska bezpečnosti, nemusí být elektrická instalace z těchto výrobků sestavená zcela bezpečná.

Proč může být elektrická instalace nebezpečná?

  • Elektrické předměty jsou chybně zvoleny,
  • montáž není řádně provedena,
  • ale především, což je prvotní - prováděcí projekt je nedostatečný.

Rozdělení závad zjištěných při revizích

  • formální závady (např. formální nedostatky v projektu),
  • technické nedostatky (není zajištěna selektivita jištění),
  • bezpečnostní závady (nesprávně přiřazené jištění),
  • bezpečnostní závady bezprostředně ohrožující (živé části přístupné dotyku laické veřejnosti).

Opatření proti zjištěným nedostatkům

  • odstranění nedostatků musí zajistit
    - u výchozí revize dodavatel,
    - u pravidelné revize provozovatel.
  • revizní technik provádí opatření k okamžitému odstranění nebezpečí
    - pouze u závady bezprostředně ohrožující
  • u ostatních závad revizní technik předává provozovateli elektrického zařízení zprávu o revizi.

Co je účelem zprávy o pravidelné revizi?

  • Podat provozovateli elektrického zařízení srozumitelnou informaci o stavu jeho elektrického zařízení (instalace) a doporučit mu kroky k odstranění závad a zlepšení stavu především z hlediska bezpečnosti.
  • Provozovatele je však nutné důrazně upozornit na závady ohrožující bezpečnost.

Je možné připustit závady u výchozí revize?

  • U výchozí revize je třeba, aby se zařízení uvádělo do provozu v podstatě bez závady.
  • Výjimečně se připouští odstranění drobných závad, které neohrožují bezpečnost, do určitého stanoveného termínu.

Kdo má odpovědnost za zařízení a instalaci?

  • Za stav majetku má odpovědnost v podstatě ten, kdo jej spravuje. K tomu přistupuje odpovědnost zaměstnavatele za své zaměstnance.
  • Proto se musí jednak majitel a potom také zaměstnavatel starat o stav svého nebo jemu svěřeného majetku a tedy i o stav elektrického zařízení.

Kdo provádí revize elektrických zařízení?

  • Osoba k provádění revizí kvalifikovaná, tj. v České republice revizní technik.

Co se vlastně podle ČSN 33 2000-6 reviduje?

  • Norma platí pro revize elektrických instalací, tj. sestav vzájemně spojených elektrických předmětů, které mají koordinované charakteristiky, sloužící k plnění jednoho nebo několika určených úkolů.
  • Norma neplatí pro revize připojených elektrických zařízení.
  • Ověřuje a kontroluje se pouze to, co souvisí s bezpečností elektrické instalace a s nebezpečími, která mohou být s používáním elektrické instalace spojena.

Jaká bezpečnost se podle ČSN 33 2000-6 ověřuje?

  • Ověřuje a kontroluje se pouze to, co souvisí s bezpečností elektrické instalace a s nebezpečími, která mohou být s používáním elektrické instalace spojena.
  • Nekontroluje se bezpečnost napájených zařízení.

Co to znamená?

  • Sleduje se především elektrická bezpečnost, tj. zda neexistuje nebezpečí ohrožení (lidí, zvířat, majetku) el. proudem nebo napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny (zahrnuje i požární nebezpečí).
  • Nekontroluje se bezpečnost z hlediska nebezpečí vyvolaných chybnou funkcí zařízení. (Tato nebezpečí se sledují a eliminují podle jiných předpisů.)

Z čeho revize elektrické instalace sestává?

  • Z prohlídky a zkoušení

Řazení zkoušek z hlediska bezpečnosti

  • je třeba ověřit především spojitost ochranných vodičů,
  • izolační stav elektrické instalace,
  • pokud se někde používá ochrana elektrickým oddělením, nebo pomocí obvodů SELV a PELV, je třeba ověřit i tyto způsoby ochrany
  • dále pak (pokud se uplatňuje) ověřuje se ochrana izolovaným okolím měřením izolačního odporu podlahy a stěn
  • ochrana samočinným odpojením
  • funkční zkoušky – spínání, řízení, blokování přístrojů, pokud je uplatněno; přezkoušení funkce ochranných přístrojů, pokud je proveditelné
  • úbytek napětí – může se změřit pro určité zapnuté spotřebiče a z toho se může odvodit pro plný předpokládaný výkon.
  • Otázkou je, zda minimální hodnoty izolačního odporu uvedené v normě zaručují, že izolace je naprosto v pořádku. Ve skutečnosti ani tyto hodnoty bezvadný stav izolace nezaručují. Ve většině případů totiž měřicí rozsah přístroje ani nestačí na to, aby ukázal skutečnou hodnotu izolačního odporu. U nových instalací je dnes již možno předpokládat, že hodnota jejich izolačního odporu se bude (za studeného stavu a v suchých prostorech) pohybovat řádově v gigaohmech.
  • Na druhé straně izolace v určitém prostředí nemusí předepsaným požadavkům odpovídat. Proto jsou v národní poznámce (v příloze C článek C.61.3.3) takové případy uvedeny (např. instalace v pivovarech, barvírnách, koželužnách apod.), spolu s podmínkami, které při provozu takových instalací musí být splněny. Takovým opatřením je např.. provedení instalace jako sítě IT s hlídáním izolačního stavu, nebo s uplatněním citlivých proudových chráničů.
  • Třetí řešenou otázkou je měření izolace v instalacích s přepěťovými ochranami (měří se nižším napětím, např. 250V místo 500V).

Ochrana automatickým odpojením

K uvedeným podmínkám se vztahují:

  • měření impedance smyčky (61.3.6.1),
  • měření odporu zemniče (61.3.6.2).

Impedance smyčky Zs v síti TN musí (jak vyplývá ze základního vzorce v 411.5.4 ČSN 33 2000-4-41:2000) během poruchy vyhovovat této nerovnosti:

Zs = Uo / Ia

respektive

Zsm = Uo / 1,5 . Ia

 

Rozdělení závad zjištěných při revizi:

 A. Závady bezprostředně ohrožující

Tedy ty závady, které bezprostředně ohrožují bezpečnost provozu elektrického zařízení a jeho obsluhu a provoz úrazem elektrickým proudem, požárem nebo havárií.
Také existovala jedna teorie, která říkala, že musí být minimálně dvě indície, z nichž každá může způsobit bezprostřední ohrožení sama o sobě.
 
Jen pro příklad: Poškozená živá část a nechráněná neživá část v prostorách mokrých.
 
B. Závady ohrožující
Tedy ty závady, které sice ohrožují bezpečnost provozu elektrického zařízení, ale lze zvláštními opatřeními toto nebezpečí minimalizovat nebo odložit. Viz podobná teorie jako v předchozím textu, jen postačuje pouze jedna indície bezprostředně ohrožující.
 
C. Závady neohrožující
Takové závady, které sice odporují příslušným požadavkům norem i předpisů, ale jejich vliv na bezpečnost není bezprostřední. Patří sem závady spíše formálního charakteru.
 
D. Kombinace závad podle oddílu A, B a C
Závady, které ve svém souhrnu zvyšují ve výsledku svoji nebezpečnost, ač samy o sobě nepatří mezi závady kategorie A či B, či dokonce C.